PROHLÁŠENÍ ALESSANDRA ALAGII K ČLÁNKU „ITAL, KTERÝ CHCE DO SENÁTU: PODMÍNKA I TELEFONÁT NACISTOVI (AKTUÁLNĚ.CZ, ČLÁNEK ZE DNE 18. 9. 2014)

vytvořeno: 18.9.2014, před 4 roky v rubrice Blog Dnes a denně se potkávám s lidmi, hovořím s nimi o našem regionu, o tom co, je trápí, co by šlo řešit lépe atd. Většinou od lidí slyším, že jsem výjimkou, protože ostatní kandidáty na senátora u nich v obci či městě neviděli.

Co jsem však aktuálně zaznamenal já, je nesmyslný a nestydatý anonym, který byl "někým" rozeslán s cílem pošpinit mojí osobu. Ti, co mi volali, že anonym obdrželi, shodně konstatovali, že si myslí, že je to dílo některého z mých konkurentů. Dále jsem už dříve dostal informaci, že se chystá  "někým objednaná" negativní reklama v médiích, čemuž došlo právě dnes, 18. září 2014. Nepochybně se jedná o pokus zdiskreditovat mojí osobu před blížícími se volbami. Nechci a ani nebudu řešit a zkoumat, kdo za tím stojí.  Je to bohužel obrázek současné doby. Je očividně vidět, že mě ostatní kandidáti na senátora v našem obvodu berou vážně a považují mě za silného kandidáta. To mě těší a dodává energii do další práce pro občany Slovácka.

Musím se ale veřejně vyjádřil k článku, který se objevil na webu aktualne.cz ve čtvrtek 18. září 2014. Článek redaktorky Lucie Kudláčkové nese název  „Ital, který chce do Senátu: Podmínka i telefonát nacistovi.“ Jsem tímto účelově zpracovaným textem velmi pobouřen a cítím se jím poškozen na svých právech. Vnímám ho jako absolutní útok a poškození mé osobnosti. Paní redaktorka Kudláčková se mnou absolvovala rozhovor na Zámku Ořechov zhruba před jedním měsícem. Při setkání mi také dala spoustu dotazů, a tyto dotazy bych označil jako provokativní, na pana Iva Valentu. Na konci našeho setkání jsem jí říkal, že si nepřeji žádnou polemiku s žádným z kandidátů, a proto jsem chtěl, aby mi zaslala článek k autorizaci (samozřejmě před jeho publikováním, jak je v seriózních tiskovinách vždy pravidlem). Paní redaktorka Kudláčková mi toto slíbila, ale tvrdila, že článek vyjde těsně před volbami, aby měl takto největší efekt. Tuto autorizaci jsem však nikdy neobdržel.

Byl jsem velmi překvapený, když jsem hovořil s osobou mě blízkou, která mi sdělila, že dostala od jiného kandidáta do Senátu finanční nabídku, aby odcizil fotografie z mého počítače, a podal jakékoliv informace, které mě mohou zdiskreditovat. Dokonce později (26.8.) mi tato osoba blízká poslala e-mail, ve které mě informovala o termínu setkání se zástupcem novin, a chtěla po mě peníze. Část tohoto e-mailu najdete v příloze. 

Dne 16. 9. mi redaktorka Kudláčková z Aktuálně.cz telefonovala, a žádala o dodatečné doplnění rozhovoru, což mě vzhledem k výše uvedenému vůbec nepřekvapilo.

Ptala se mě, jestli jsem v minulosti mluvil s panem Priebkem, na což jsem jí odpověděl, že jsem s ním hovořil kvůli mému zájmu o historii, tak jak jsem hovořil také s ruskými veterány z druhé světové války nebo také s lidmi, kteří přežili holokaust. Říkal jsem jí rovněž, že jsem měl také čest v minulosti mluvit například s papežem Janem Pavlem II., a dalšími uznávanými mírovými osobnostmi. Připomněl jsem jí také, že jsem aktivním členem Česko-Izraelské obchodní komory a přítelem izraelského velvyslance.

Paní redaktorka se mě pak zeptala, jestli ještě platí můj podmínečný trest z minulosti. Vysvětlil jsem jí, že se jedná o trest, který souvisel s mou někdejší obchodní činností z roku 2000 a tento trest je již dávno vymazán a všechny škody vyčíslené soudem jsou dávno zaplacené. Vysvětlil jsem jí rovněž, že pokud bych nebyl bezúhonnou osobou, (nebo já a společnosti, které mi patří, by byly zadluženy), nikdy bych nezískal české občanství. Připomínám, že se v případě této podmínky tehdy nejednalo a žádnou závažnou kriminalitu, ale o to, že se nerespektovalo pořadí splatnosti faktur ve společnosti, ve které jsem figuroval jako společník. Dodnes jsem přesvědčen, že taková odpovědnost padá výhradně na jednatele, ovšem soud měl jiný názor.

Dále se mě paní redaktorka ještě dotazovala na to, že některé firmy, v nichž jsem kdysi figuroval jako společník, měly názvy připomínající fašistický režim. Odpověděl jsem jí, že v souvislosti s mou prací jsem byl společníkem a spoluzakladatelem několika desítek společností. V té době, kdy se názvy pro tyto společnosti vybíraly, jsem nebyl tím, kdo názvy zvolil. Navíc, když jsem si tuto skutečnost uvědomil, ihned jsem nařídil (pokud mi to mé pravomoci umožňovaly), aby se tyto názvy změnily, což se také stalo.

Žádné jiné dotazy mi ale paní redaktorka Kudláčková nepoložila.

Proto mě překvapilo, že článek vyzněl ve výsledku zcela jinak, a paní redaktorka se mě v něm účelově a trestuhodně snažila vmanipulovat do role kriminálníka a uctívače fašismu! Navíc mě překvapilo, že redakce Aktuálně.cz zveřejnila  fotografii, která mi byla odcizena z mého počítače, z rozmařilého karnevalu (konal se zhruba před sedmi lety), kde jsem s nadsázkou, (jak bývá na podobných akcích obvyklé), oblečen do vojenské uniformy. 

Rád bych dodal, že v dobré víře, kdy jsem věřil v serióznost této paní redaktorky, jsem při našem povídání nic netajil, a vše jí podrobně vysvětlil. Paní redaktorka však článek napsala způsobem, který si v ničem nezadá s bulvární rétorikou. Ten, kdo si ho přečte, může mít pocit, že jsem dlužník, podvodník a nacista. Mohu jen veřejnost ubezpečit, že tomu tak rozhodně není. Možná je pravdou, že ústroj na karneval jsem mohl zvolit jiný, nicméně považuji tuto zmedializovanou událost (karneval se konal zhruba před 7 lety) za absurdně přehnanou a účelově zkreslenou. Jelikož se objevila v médiích až nyní, v době, kdy se blíží volby do Senátu, považuji tento článek za ryze účelový, se záměrem mě poškodit a znevýhodnit ve volbách. Na tomto místě upozorňuji, že mám zcela čistý trestní rejstřík, a to jak v České republice, tak i v Itálii. Přikládám kopii výpisu rejstříku trestů, a to jak italského tak českého, které dokládají, že jsem právoplatným a bezúhonným českým občanem.

Rád bych na tomto místě připomněl také mé zásluhy práce pro region – například finanční dary dobrovolným hasičům, zorganizování setkání odborníků – silničářů na Zámku Ořechov (téma R55 a jiné), dar Uherskohradišťské nemocnici, pravidelné kulturní akce na Zámku Ořechov, výstavy a koncerty, jednání se zahraničními investory, kteří mají zájem rozšířit své aktivity na Slovácko a mnohé další. V listopadu letošního roku chci na jednání do Říma přivézt zástupce leteckých společností a výrobních podniků na jednání s obchodními partnery ze zahraničí. Nic z toho ale paní redaktorka z aktualne.cz ve svém článku neuvedla.

Dovolte ještě další poznámky:

1.K mému mottu Vraťme stát slušným lidem. Už dávno jsem prohlásil, že v tomto mottu myslím právě na slušné občany, kteří budou mými voliči. A každopádně se nechci pasovat do role spasitele, protože každý podnikatel má své „mouchy“.

2.K vyjádření ve článku „

3.Ke komentáři pana Gazdíka: nemohu říct nic jiného, než to, že já jsem v Suché Lozi NIKDY osobně nevlastnil žádnou nemovitost, s panem Gazdíkem jsem v době popisované ve článku nikdy osobně nejednal. Pana Gazdíka jsem osobně poznal až po jeho zvolení do poslanecké sněmovny, a to při jeho návštěvě na Italském velvyslanectví. Je mi ale docela jasné, že mě chce pan Gazdík poškodit, protože se snaží pomoci svému kamarádovi, dalšímu kandidátovi do Senátu, Janu Pijáčkovi.

4.Co se týče pana Romana Rossi: jedná se o mého bývalého zaměstnance, který se pohybuje na hraně zákona a obohatil se tím, že se oženil s dcerou ropného magnáta z Ostravska. Bohužel pro něj, když si jeho manželka a rodina uvědomila, koho mají ve své blízkosti, manželka podala žádost o rozvod.

5.Co se týče pana Bělobrádka: jsme spolu stále a pravidelně v kontaktu, a máme na sebe svá mobilní čísla. Pan Bělobrádek zapomněl uvést, že při kampani KDU-ČSL do Poslanecké sněmovny jsem byl mezi sponzory jeho strany tak, jak bylo osobně domluvilo při společném obědě.

Další informace nebudu prozatím zveřejňovat.

Požaduji proto po aktualne.cz omluvu v plném rozsahu znění tohoto textu. V opačném případě zvolím právní kroky, které využiji v co nejkratší době proti vydavateli, případně i proti paní redaktorce Kudláčkové.